Checkotay - Brána (2.)
„Bene Gesserit se drží u moci díky své obratné genetické politice, Kosmická gilda má svůj monopol. Velkorody jsou sdruženy v landsraadu a v CHOAM, což jim zajišťuje dostatečný vliv na dění v Impériu. Iks a Riches jsou technické planety a jako takové jsou nepostradatelné pro mocné tohoto světa jako nástroje pro vedení assassinských válek. Avšak Bene Tleilax byl vždy utlačován, neboť Mentati se školí relativně lehce a o gholy většinou nikdo nestojí. Ale nyní má šanci. Nyní se musí vzchopit.“
Úvod tajného posudku o situaci v impériu odevzdaný nejvyšší Radě bene Tleilaxu roku 10 191 Po Gildě
„Harkonnenský nákupčí mající za úkol získat náhradu za mrtvého Pitera de Vreise, byl odvolán a vrací se na Giedi Primu zítřejším trailerem Gildy.“ To byl obsah depeše, kterou si právě četl Tleilaxanský zmocněnec pro projekt Brány, jistý Omar Taren. Položil šigafil na stůl, na kterém ležel také malý kufřík. Kufřík za miliony solarisů. Kufřík Tleilaxanské (banky?) obsahující akcie Brány. Poklad, který Tleilaxu mohl přinést zkázu, pokud jej náležitě nevyužije. A jak se zdá, asi nevyužije. Omar Taren přemýšlel nad zprávami svých agentů. Lišily se jen mírně, všechny poukazovaly na nebezpečí, které z Brány plyne pro Tleilax. Toho projektu nám byl šajtán dlužen!! Problém byl v tom, že Tleilax byl právě nyní sledován samotným pádišáhem imperátorem, kvůli nějakým podvodům s „křivými“ mentaty a na nějaké využití potenciálu Brány mohl zapomenout. To by totiž nešlo utajit. Biologický výzkum se tají velmi špatně! pomyslel si Omar. A to ještě můžeme být rádi, že nikdo neodhalil tajemství našich regeneračních nádrží! Iks nebo Gilda na bráně vydělají, a jak znám Bene Gesserit, ten také nepřijde naprázdno. Jen my jsme chyceni v pasti! Jediná šance je ty proklaté akcie prodat někomu dalšímu, což ovšem Iks nedovolí, neboť by to vyžadovalo zasvětit do projektu další stranu. A to se zdá Achenbu Šau´ri příliš nebezpečné! Jednoho z nás nechal zabít, to mi nikdo nevymluví. A nade mnou se také stahují mraky. Omar aktivoval mnemonický zesilovač a vybavil si úplnou mapku traileru, který zítra přiletí. Plánoval trasu, na které by se vyhnul assassinům a přitom by se dostal do kajuty Harkonnenského nákupčího. Protože prodat ten kufřík Harkonnenům je jediná možnost, jak z imperiální oprátky vyklouznout beze ztrát!
„Důstojník Hvězdné flotily nesmí nikdy, za žádných okolností ani pomyslet na možnost, že by se vzdal. Jeho posláním je bojovat.“
Kapitán Kirk při slavnostním spouštění lodi NCC-1701B
Očko se poklidně vznášelo ve výšce asi jednoho tisíce metrů, bedlivě sledováno piloty ostatních strojů i pískařů z harvesteru. Všichni ze zatajeným dechem sledovali pád očka „červený dvě“, jeho prudký obrat, náraz a svíčku, kterou se stroj opětovně vynesl do nebe. V okamžiku, kdy pilot prudce změnil směr letu z kolmého pádu do téměř kolmého stoupání a kdy malá toptéra urazila svůj muší podvozek o vrcholek duny, musela plastocelová konstrukce vydržet ohromné přetížení. Otázkou bylo, zda ono přetížení vydržel i pilot.
Chekotay otevřel oči a zahleděl se na podivný zelenožlutočervený mrak, který mu zabíral celé zorné pole. Teprve po chvíli si uvědomil, že to jsou zvratky smíchané s krví. Pomalu se napřímil. Letěl v očku asi kilometr nad zemí. To byla dobrá zpráva. Ta horší byla, že se cítil jako zastřelený a převálcovaný harvesterem, nemluvě o četných tržných ránách po celém těle. Zkontroloval přístroje. Ručička gravimetru se zarazila na patnácti gé tak prudce, že z číselníku sloupla barvu. Chekotay věděl, že Duna má menší gravitační sílu než Země, ale i tak, tohle nemusel přežít. Podíval se z kabiny a uviděl, jak kolem něj létají další očka. Zdálo se mu divné, že nic nevysílají, ale pak si všiml, že se vysílačka vyrvala z lože a nyní sdílí pravé křeslo s fremetou a kufříkem první pomoci. To komandérovi připomnělo jed. Tak si myslím, že jsem to zvládl. Díky, doktore. Opravil vysílačku, přičemž si všiml něčeho na obzoru. Z reproduktorů se začaly ozývat ostatní piloti.
„Chekotayi, jsi v pořádku?!“
„Ozvi se!!“ Chekotay se pomalu natáhl k mikrofonu.
„Tady červený dvě. Červí stopa na třech hodinách, kolizní kurs, vzdálenost tisíc pět set.“
„Bene Gesserit má jen jediný, skromný cíl: spasit lidstvo.“
Nápis na bráně B.G. školy na Wallachu IX
„To snad nemyslíte vážně!“ pronesl Skill Hoggan ledovým hlasem, ve kterém byly cítit známky benegesseritského výcviku. „Váš požadavek absolutně převyšuje vše, co jsem až doposud musel pro Sesterstvo udělat! Upřímně lituji dne, kdy jsem vám byl prodán.“
„A to ještě nevíš nic o způsobech, jakými Bene Gesserit vládne!“ odsekla Sylvie.
„Svést ji, využít a pak odhodit, no dobrá. Ale tohle!!“
„Patříš Sesterstvu a já jsem tvůj přímý nadřízený, takže splň rozkaz!!!!“ Skill se mírně zapotácel a na tváři se mu vystřídalo mnoho nejrůznějších výrazů.
„Ne…to odmítám…“ Zhluboka se nadechl. „Příliš často jste na mně zkoušela Hlas; vaše nedokonalé pokusy mě zřejmě imunizovaly. Už vás neposlouchám!“ Sylvie se zamyslela: Má pravdu, můj Hlas není zrovna dokonalý. A časté zkoušení ho pravděpodobně naučilo odporovat. Ale hlavně ho ještě neznám dost dobře na to, abych ho mohla ovládat. Ale to přijde.
„Klidně si mě vraťte na Sikon, já…“
„Ty ubožáku!“ pronesla Sylvie ostře, když si všimla příčiny Skillova hněvu a patřičně korigovala použití Hlasu. Na tohle její nedokončený výcvik stačil.
„Ty, mentat, si myslíš, že ze služeb Sesterstva se utíká? Jediná cesta vede tudy!“ Napřáhla ruku a současně uvolnila svalstvo, aby byla připravena na všechno. Na prostředníčku se blýskal malý šperk, jeden z mála, které Sylvie nosila. A ze šperku teď vystřelila jehla s kapkou jedu na konci. Zastavila se asi pět centimetrů od Skillova obličeje. Ten zbledl a tiše zašeptal: „Gom Džabbár!“
„Ano. Ta kapka metakyanidu stačí na zabití tebe i té zajatkyně.“
„Proč ji chcete zabít?“
„Je užitečná, jen pokud se s ní vyspíš a Sesterstvo získá její dítě. Ale ty odmítáš. Není nám již nijak užitečná, mentate!“ Skill zavřel oči a chvíli přemýšlel.
„Dobře. Splním váš příkaz. Uvědomuji si, že držet se Sesterstva je pro mne jediná cesta, jak se dostat z Arrakis živý.“ Otočil se a odešel. Sylvie zatáhla „dlouhorukého nepřítele“ a posadila se. Takže…teď začnou být věci zajímavé!
„Když už se odhodláš k prosazení svých názorů pomocí síly, musíš ji použít rychle, brutálně a účinně. Jinak to nemá smysl.“
Pádišáh imperátor Shaddám II
Maxitrajler Kosmické Gildy na pravidelné lince z Delta Pavonis přes II Theta Ghaowei a Niushe až ke Canopu vystoupil z hyperprostoru někde na úrovni čtvrté planety. Setrvačností se pomalu blížil k Arrakisské orbitě, až nakonec zastavil na jednom z Landgardegových bodů. Z nákladního prostoru obří lodě se vyhrnulo množství menších křižníků, dopravních lodí, ještě menších fregat a drobných raketoplánů. V jednom z nich seděl také Nadžir Thar, Iksanský nájemný vrah, jenž se vychloubal, že umí člověka zbavit života devadesáti devíti způsoby. To bylo ještě před tím, než se uchýlil na Iks. Nyní se arzenál jeho smrtících znalostí rozrostl aspoň dvojnásobně. Ale už se nevychloubal, už ne. Jednou to přehnal se semútou a duchové zabitých se mu vrátili. To jej do jisté míry vyléčilo. Nyní již nezabíjel z potěšení, jen z nutnosti.
Raketoplán proletěl atmosférou a zanedlouho již assassin stál na vyprahlé půdě Duny. Bylo načase začít s prací.
„Obchod je někdy krvavější a brutálnější než ta nejprimitivnější válka.“
Leto Atreides při projevu k představenstvu CHOAM
Tleilaxanský diplomat s kufříkem v ruce obratně přelezl před potrubí a nouzovou chodbu v útrobách traileru Kosmické Gildy. Věděl, že za tohle by jej čekal tvrdý trest, kdyby ho chytli. Ale Gilda jen zřídkakdy sahala po strážcích. Byla si jista svým monopolem. Omar Taren přelezl přes opravárenský žebřík a na chvíli ucítil slabé trhnutí, jak se loď odpoutala od Tleilaxanské orbity. Nemám moc času, připomněl si a pobídl se k většímu spěchu. Chodba, do které se dostal, byla prázdná. Omar se rozběhl. V jednom okamžiku, když zrovna šplhal úzkým průlezem, ucítil stav beztíže. Některý z vnitřních generátorů gravitace zřejmě nefungoval. Omar to překonal a za chvíli již stanul před kajutou Harkonnena. Zaklepal a dveře se otevřely.
„Mám pro Vás nabídku, kterou jistě neodmítnete. Poslouchejte…,“ řekl Harkonnenskému nákupčímu, který se za dveřmi objevil.
Neodmítl.
Nad orbitou osamělé planety sytému Thalim se zbortil prostor; a spolu s ním také Iksanské představy o nadvládě.
„Být mentatem je prokletí, člověk nemůže s analýzou údajů přestat.“
Thufir Hawat
„Ještě jsi mi neřekl, proč jsem vlastně tady,“ ozvala se Caitlin.
Skill Hoggan sebou trhl. Ani si nevšiml, že přišla. Byl příliš ponořen do svých výpočtů a úvah. Proč neodešla? Měla tolik možností, tolik příležitostí! Mohla mě praštit po hlavě a odletět Gildovním transportem dříve, než by si jí někdo všiml. I když s tím čelem…“Ovládat někoho znamená podávat mu jen přesně určené informace,“ stálo v Mentatském manuálu. Byl si jist, že jej Sylvie nečetla, ale chovala se, jako by ho znala. Něco podobného zřejmě bude i v benegesseritských análech.
„A taky mi není jasné, jak jsem se dostala z té kobky sem. A proč jste mě sestřelili.“ Podíval se na ni. Stála ve dveřích oblečena v jednoduchém obleku na způsob její dřívější uniformy, černé vlasy rozpuštěné. Na levé paži se pod látkou rýsoval obvaz. S překvapením si uvědomil, že je to docela pěkná žena. Ano, dvořil se ji, ale na rozkaz své nadřízené. Bral cizinku jako objekt hodný jeho mentatského zájmu a teprve nyní se na Caitlin podíval jako na ženu.
„My jsme tě nesestřelili,“ řekl.
„Já vím, já vím, to ta ošklivá Gilda, že? Ale vy na tom máte také nějaký podíl. To vaše Sesterstvo. Nemysli si, vím co děláš. Páčíš ze mě informace ve dne v noci.“ Odhalila mě! Jak…musel jsem ji podcenit. Já, mentat! Ale to znamená, že i Sylvie Raedes ji podcenila…to znamená…
„Tím, že mě tu držíte, riskujete zničení.“
„Bene Gesserit neriskuje nic.“
„Jsi si jistý?“ Jsem si jistý?
„Neznám sice to vaše Impérium dost dobře, ale tady jde o docela obyčejný problém cizího prvku. Cizí prvek, jehož hodnoty jsou neznámé, vnikl do dobře prozkoumaného systému a nikdo nemůže vědět, co se se systémem stane.“
„To zní velmi pěkně. Dám si to za rámeček.“
„Spíš na hrob. Kde je teď má loď? Kdo ji má v držení?“
„Ještě stále je na Arrakis a kontroluje ji Gilda.“ Správné informace ovládají! Musím být opatrnější…
„Co by se stalo, kdyby se lodi zmocnil jiný účastník přepadu bez svolení Gildy?“
„Ztratil by přízeň Gildy a ta by mu nedovolila se přepravovat. Prostým bojkotem by ho zničila. V našem Impériu nikdo bez spojení skrze dálavy galaxie nepřežije!“
„Měl by spojení…“ Proč mu to sakra říkám! Copak mu tolik důvěřuju? Ale asi je to jediná šance…pomyslela si Caitlin.
„Hm?“
„Naše loď. Vsadím se, že neznáš způsob, jakým se pohybuje prostorem…“
„Muad´Dib vždy bojoval proti pokušení zvolit jasný, bezpečný směr a varoval: ,Taková cesta vede vždy dolů ke stagnaci´“
princezna Irulán, Arrakis se probouzí
Obří křídlo přistálo první a když od něj odjela továrna na koření, přistály i ostatní ornitoptéry. Jejich posádky se odebraly do svých pokojů. Tentokrát se neozýval smích a řeči, obvyklé po namáhavém dni. Na všech ležela tíha Chekotayových slov: „Byl jsem otráven.“ Otřáslo to jimi. Přemýšleli. Dostal se snad mezi nás špión proradných Harkonnenů? Nebo to je ruka konkurence? To, že nikdo nemyslel na opačnou možnost, dávalo tušit, jaké sympatie získal hvězdný komandér za těch patnáct dní mezi pašeráky.
Hangár potemněl. Jen dvě postavy se v něm ještě zdržovaly. Chekotay čistil kabinu své toptéry od nečistot, kterými ji zaplavil jeho žaludek, a pak ještě doplnil palivo. Dalším člověkem byl strážný, který měl dnes službu. Chekotay občas zahlédl jeho stín, ale jinak se pilně věnoval své práci a nevšímal si ho. Na chvíli odešel do svého pokoje pro nějaké čistící prostředky a také pro svou výbavu, kterou se mu podařilo nepozorovaně pronést síčem.
Tharga Daal dojedl a ze svého místa přelétl stůl. Znaveni zde seděli lidé z nejrůznějších těžebních part, lidé, kteří byli na Dunu zaváti stejnou náhodou, jako on sám. Nikdo nemluvil, všichni již věděli, co se stalo. Thargovy oči hledali hlavního hrdinu, toho, kterého se to nejvíce týkalo, ale Chekotayovo místo bylo prázdné. Spěšně se vydal k jali svého kamaráda.
Když Chekotay znovu vstupoval do hangáru, aby pokračoval v práci, setkal se ve dveřích se strážným, kterému právě skončila směna. Byl to Gurney Halleck. Jeho oči sklouzly po komandérovi a zastavily se na jeho zavazadle. Pak se atreidský assassin hloubavě zahleděl do komandérových očí. Chekotay jeho pohled opětoval. Chvíli stáli mlčky. Pak se Gurney prosmýkl kolem komandéra a beze slov pokračoval v cestě.
„Hallecku,“ řekl tiše Chekotay a když se starý zbrojíř otočil, pozvedl ruku k čelu v tradičním vojenském pozdravu. Gurney pokýval hlavou, otočil se a za chvíli zmizel v záhybu chodby. Možná se pletu, ale, bohové pod námi, on není špeh. Možná…ne, není. To bych poznal. On není benegesseriťanka. A není v něm nic z Harkonnenské proradnosti.
Chekotay ještě chvíli zamyšleně postával, ale pak se otočil. Zbytečně nechávám unikat vodu, řekl si a tím se dostal ze zamyšlení. Chápal Gurneyho Hallecka a z řečí si již domyslel, o co tady šlo. Nebýt techniky Hvězdné flotily a mého výcviku, Halleck by zabil nevinného. Zavřel za sebou dveře.
Tahrga Daal doběhl do příbytku „červeného dvě,“ ale nikoho zde nenašel. Bylo tady docela pusto, jen na uklizené posteli ležel přeložený list kořenného papíru. Přečetl si jej a pak se spěšně vydal do hloubi síče.
Chekotay naposledy obešel toptéru a chystal se vlézt do kokpitu, když se otevřely dveře a v nich stanula nějaká postava. Nejdříve si myslel, že je to Halleck, kterému se jeho rozhodnutí rozleželo v hlavě, ale dotyčná postava byla vyšší a štíhlejší a nenesla žádnou zbraň.
„Chekotayi.“
„Seržante.“
„Jak jsi dneska překonal tu otravu?“
„Pustil jsem si do kabiny nadbytek kyslíku. To zabránilo přenosu jedu krví, protože se nemohl vázat na hemoglobin a…neprošel intercelulárními prostory a…a nemohl působit na nukleus,“ snažil se Chekotay použít co nejvíce cizích slov. Snažil se vypadat Iksansky.
„A-ha.“
„Vidíš?“ ukázal Chekotay na opodál ležící tlakovou láhev. „Je prázdná.“
„Hm, hm. Gurney si myslí…šíří se takové řeči…že jsi…“
„Špión,“ dořekl za něj Chekotay.
„A jsi?“
„Kdybych byl špión, sestřeloval bych Harkonnenskou toptéru?“
„Můžeš být odjinud.“
„Jsem zde nedopatřením, opravdu.“
„A nyní se snažíš to nedopatření napravit?“ zeptal se a ukázal na toptéru připravenou ke startu.
„Ano. Chci letět za svým cílem. Vzít život do svých rukou. Nechal jsem tady dost svých věcí, abych zaplatil tu toptéru a filtršaty.“
„V tom ti nemůžu bránit a ani nechci, ale…“
„Ale klidně by mohl Halleck mít pravdu, že?“
„Je to můj velitel.“
„Hele, nejsem špeh, musíš mi to věřit. Jsme přece kámoši.“
„No… dobře. Věřím. Fakt nevypadáš jako špicl a…dobře, leť za svým osudem.“ Usmál se. „A kdyby ses dostal pryč z týhle podělaný planety, vzpomeň na nás ve svých modlitbách.“
„Jasná páka! Jednou sem přiletím a vytáhnu tě z týhle díry!“ Tharga se usmál, bylo vidět, že tomu nevěří.
„Leť už.“
„Jasně. Čau, a díky za všechno, brácho.“ Chekotay vlezl do toptéry. Seržant mu naposledy zamával, a pak už se otevřely dveře hangáru. Zmatený hlídač chtěl protestovat, ale atreidský voják jej uklidnil. Chekotay zapnul tryskové polštáře a aktivoval křídla nastavená na nejvyšší úhel náběhu. Odlepil se od podlahy a vyletěl ven ze síče. Okamžitě opět klesl pod úroveň dun, zorientoval se podle Muad´Diba, souhvězdí ukazující směr a pak přidal více energie do motorů. Toptéra vypálila jako střela vstříct novým dobrodružstvím.
„Tady žádný citát nehledejte, nic mě nenapadlo.“
Autor
Nadžir Thar byl na Duně teprve chvíli, ale díky kontaktům, které zde měl si již vytvořil obrázek o dění na planetě. Kdybych nebyl assassinem, mohl bych být mentatem, pomyslel si s uspokojením, když znovu probíral svůj plán. Bylo to vcelku jednoduché. Za pomoci několika najatých chlápků vtrhne do podzemního hangáru, pobije nepočetnou stráž Gildy a odstartuje. Start byl vůbec nejchoulostivější částí jeho plánu. Nevěděl, zda bude loď dostatečně opravena, neboť Gilda dosud nedovolila Iksanům na stroj ani šáhnout. Iksanský vyslanec ho vlastně ještě ani neviděl. Nadžir nemohl vědět, zda je myslící stroj funkční, ani zda mu pomůže s lodí odletět, ale doufal v to. Jeho špehové mu již donesli dost informací o interiéru velké budovy, ve které měla Gilda velín a odkud se sestupovalo do podzemních prostor. Byl připraven. Nyní jen čekal na vhodnou dobu, kdy bude mít dost mužů a kdy mu důvěryhodný člověk oznámí, že jeho nouzové útočiště ve vzdálené vesnici je připravené. Nadžir byl příliš zkušený zabiják, aby opomněl někde bokem schovat toptéru s plnými nádržemi a podvěšenými raketami vzduch-vzduch. Náhle se ho někdo dotkl. Jen ztěží potlačil impulsivní pohyb k mihrotu za pasem a v klidu se otočil. Kluka, kterého spatřil, nikdy neviděl. Měl modromodré oči a jeho filtršaty by potřebovaly spravit.
„Pan Nadír?“ zeptal se přeskakujícím hlasem.
„Tak mi říkají,“ odpověděl klidně Nadžir. Tohle bylo jeho krycí jméno, které zde v Kartágu používal.
„Mám pro vás vzkaz,“ řekl kluk a předal Nadžirovi malý šigafilament. Pak se otočil a aniž vyčkal na případné spropitné (kterého by se stejně nedočkal), ztratil se v davu. Nájemný vrah ještě chvíli obhlížel po letištní hospodě, ale když nespatřil nic neobvyklého, přečetl si zprávu.
„Tleilaxané vystoupili z aliance, své akcie prodali.“ Sakra, můj muž tedy zklamal. A co dál... blesklo Nadžirovi hlavou. „Novým vlastníkem deseti procent je siridar baron Vladimir Harkonnen, jehož lénem Arrakis je.“ No to mi nemusíte připomínat, kdo vlastní Dunu, pomyslel si a pohlédl na několik Harkonnenských vojáků v modrých uniformách. Zpráva pokračovala: „S ohledem na tuto skutečnost doporučuji začít akci okamžitě, nejpozději ihned. Tleilaxané budou umlčeni, ale přesto doporučuji zachovávat ostražitost. Za žádnou cenu neubližujte nikomu z Bene Gesseritu!!! Jinak nás ta stará čarodějnice Mohiamová nechá přivést před Imperátora po částech. Jakmile ukradnete loď, leťte na Ecaz. Nikomu ani slovo! Čím méně kdo ví, tím menší je šance, že nás navigátoři vypátrají. A.Š.“ Zamyšleně schoval zprávu do kapsy. Revidoval svůj plán. Po chvíli přemýšlení zaplatil svou útratu a se skloněnou hlavou se vydal do ztemnělých ulic Kartága. Takže za týden…
„Takto se Vás táže Pádišáh Imperátor: Zdají se Vám způsoby mé vlády kruté? Mé vladařské nástroje drsné? Ano, jsou. Musím totiž vládnout celému lidstvu.“
Odpověď padišáha ipmerátora Shaddama III společnosti CHOAM na stížnost ohledně počínání saurdaukarů
Imperátorův palác na Kaitinu tonul ve tmě novu. Imperátor probíral spolu s hrabětem Fenringem a hejnem konkubín státnické záležitosti ve svých soukromých komnatách; o jejich bezpečnost pečovali ti nejlepší saurdaukaři. Padišáhova dcera, Irulán, jediná dcera, která neodletěla na Gamont zúčastnit se celoplanetární slavnosti pořádané CHOAMem, cvičila pod dohledem imperátorovy mluvčí pravdy své schopnosti. Prana maskulatura ji nečiní problém, avšak výcvik bindů musí ještě prohloubit, pomyslela si Ctihodná matka Gauis Helena Mohiamová a pokynula princezně, aby cvik zopakovala. Nalevo se otevřely dveře a vstoupila benegesseritská akolytka. Beze slova podala Ctihodné matce záznamovou krychli. Ta ji mlčky přijala a aktivovala zprávu. Jedním okem sledovala počínání své žákyně a druhým zase text plynoucí na obrazovce. „Zajatkyně je plně v naší moci, v hotelu na Kartágském letišti ji hlídají mí lidé. Loď sice drží Kosmická gilda, ale podle mého názoru není toto plavidlo pro nás důležité. Ani Gilda si s ním neví rady a Iksu nebylo dovoleno loď prohlédnout. Podle mentata bude loď Gildou zničena a to v brzké době. Harkonnenové zatím nepodnikají žádné kroky, stejně tak nebyla zjištěna přítomnost Tleilaxanů. Gilda nám nedovolí odvést zajatkyni z Arrakis, ale přikázala jsem Hogganovi, aby zajatkyni oplodnil. Její dítě, jakmile se ukáže, že je použitelné, bude implantováno mě a takto propašováno na Wallach. Pro případ nepříjemností ze strany Harkonnenů mám připraven nouzový transport u pašeráků. Po přenosu plodu vrátím zajatkyni Gildě, ale předtím ji nakazím patogenem s dlouhým infekčním stadiem. Trosky raketoplánu nebyly nalezeny. Na udaném místě mí lidé nalezli pouze několik málo drobností, avšak žádné větší kusy. Je nepravděpodobné, že byl celý stroj zničen, pravděpodobně byl odvezen, ale není jasné kým. Mentatský spolupracovník Skill Hoggan je nebezpečný, a proto bude brzy zlikvidován. Sestra Sylvie Raedes.“ Gaius Helena vnořila krychli do záhybů svého roucha a zamyšleně sledovala Irulán. Správně, Sylvie…všechno jde podle plánu…i to, o čem ty nemáš ani ponětí…
