Kynes - 2. poviedka
Tento článek berte pouze jako pokus o nastínění některých událostí zmíněných v sérii Duna. Nepatří do oficiální historie vesmíru Duny. Neodvolávejte se na něj při různých diskuzích a chatech. Omlouvám se za případné chyby ve slovech. Tento článek nesmí být kopírován bez svolení autora.
Kynes
"Impérium existuje v dnešní podobě už přes devět tisíc let. Lidstvo si zvyklo na rozložení sil a cítí se bezpečněji. Ale i nyní hrozí Impériu velké ohrožení, které může být způsobeno okolnostmi, na které by nikdo nepomyslel."
Pojednání o Impériu
VE MĚSTĚ SARSEM na planetě Thur byl právě výroční trh. Lidé procházeli s košíky v ruce okolo stánků a probírali zboží. Někteří obchodníci prodávali pouze potraviny, jiní měli i látky a nádoby. Malý chlapec běžel k matce, která stála u stánku s jídlem. Ale na obloze uviděl několik blýskavých bodů a tak se zastavil, aby se podíval lépe. Body se blížily a dívalo se na ně čím dál více lidí. Byly to vesmírné lodě a od jejich trupu se odráželo slunce. Lodě se zastavili nad městem a začali pálit ze svých zbraní. Lidé utíkali do bezpečí, ale většina zahynula během malé chvíle. Lodě kroužili nad městem a shazovaly termální výbušniny. Když bylo město zničeno, stoupali k oběžné dráze. Zachytili je detektory v hlavním městě, ale těm lodě brzy zmizely. Přežilo jen několik obyvatel.
DO ZNIČENÉHO MĚSTA přiletěl místodržitel Thuru. Když procházel okolo dlouhé řady spálených těl, které do ulic nanosily jeho vojáci, uviděl tělo malého chlapce. Klečela u něj naříkající matka. Místodržící se otočil a šel do jiné ulice. Procházel kolem pytlů s lidskými ostatky. "Kdo mohl zaútočit na nevinné lidi? Žádný velkorod nám nevyhlásil Kanly! Musím odeslat zprávu na Kaitan."
NA KAITANU V Imperiálním paláci seděl padišáh imperátor Známého vesmíru Fondil II. na trůně Zlatého Lva a četl zprávy od jednotlivých velkorodů. Psal se rok 9125 a Fondilovi se ta doba pomalu znechucovala. "Tolik byrokracie". Jeho vojáci byli ještě uznávanější, protože dával mnoho financí na jejich výcvik a na nákup vybavení. Díky tomu byli sardaukaři ještě bojovnější a dalo se říci, že dosáhli vrcholu svého bojového výcviku.
Imperátor si všiml, že před trůnem stojí jeho komoří. "Jak dlouho tu asi čeká? I když, to stejně není důležité."
Fondil se rozhlédl po sardaukarech rozmístěných v místnosti a zeptal se komořího: „Co se děje?“
„Přišla zpráva z planety Thur, Vaše Výsosti,“ odpověděl komoří a podal vládci Impéria uzavřený kovový váleček.
Ten ji otevřel a chvíli ji četl. Během čtení se mu rozšiřovaly oči překvapením. Když zprávu dočetl, vykřikl na komořího: „Svolej Bezpečnostní Radu!“
V KONFERENČNÍM SÁLE paláce sedělo u dlouhého stole několik lidí. V čele stolu seděl Imperátor a v dalším čele stolu byl umístěn holoprojektor, na kterém měly být promítány holozáznamy z Thuru, které přišly na Kaitan se zprávou pro Imperátora. U dvou delších stran seděli zástupci Landsraadu a Vesmírné Gildy. V sále byli i sardaukarští strážci, dvorní komoří a několik mentatů.
Dvorní komoří zapnul holoprojektor, a když se objevil obraz planety Thur, začal mluvit: „Vaše Výsosti, pánové, před třemi hodinami bylo zničeno město Sarsem na planetě Thur. Zemřelo přes sto tisíc civilistů a další škody ještě nejsou vyčísleny. Na této věci je zvláštní, že proti planetě Thur nebyla vyhlášena žádná Kanly ani jiná msta. Akci podniklo pět válečných fregat, které zachytily detektory v hlavním městě Thuru. Detektorům ale zmizeli ve vesmíru. Smírčímu soudci Thuru nebyla zatím doručena žádná vysvětlující zpráva od útočníka. To jsou všechno fakta, která jsme stačili nashromáždit.“
„Proč lodě nesestřelil automatický obranný systém?“ zeptal se jeden ze zástupců Landsraadu.
„Thur má velmi omezený obranný systém, který vlastně pokrývá jen hlavní město a jeho okolí.“ Odpověděl dvorní komoří.
„Automatická obrana, kterou má většina planet, by dokázala ty útočníky zničit. Jsou to zbabělci, když útočí na planetu, která je prakticky bez obrany,“ řekl zástupce Landsraadu.
„Prošli jsme malou část našich záznamů a bohužel musím oznámit, že jsme do tohoto systému válečné lodě přepravovali i odváželi, ale bylo jich více. Některé velkorody poslali některé své jednotky na slavnost na Basatu. Ta se koná jednou za pět let a každý velkorod si přeje být na ní co nejlépe zastoupen.“ Řekl zástupce Gildy.
„Vy jste nevěděli, kam a proč letí fregaty, které jste převáželi?“ zeptal se další zástupce Landsraadu.
„Nekontrolujeme úmysly našich zákazníků, pokud neporušují pravidla Gildy. Jsme neutrální.“ Odpověděl Gildař.
„A kde nastoupili?“ zeptal se dvorní komoří.
„Nedokázali jsme ještě projít všechny naše záznamy. Po Impériu se pohybuje mnoho maxitrajlerů a útočníci využili několik. Kontrola všech záznamů bude trvat minimálně měsíc. Nemohu ani zaručit, že je rozeznáme, pokud se nalodí na některý maxitrajler.“ Odpověděl Gildař.
„Co tedy uděláme, Vaše Výsosti?“ zeptal se zástupce Landsraadu Imperátora.
Imperátor povstal a podíval se všem do očí. "Landsraad ani Gilda by mi neodpustili, kdybych jednal bez jejich svolení v takto ožehavé situaci." Fondil přešel k holoprojektoru a řekl: „Útok na Thur byl útokem na celé Impérium. Jako vládce Impéria musím chránit jeho obyvatele. Ale tato zvláštní situace musí být projednána Landsraadem. Proto žádám Nejvyšší radu o svolání mimořádného jednání Landsraadu.“
„Stane se.“ Řekl zástupce Landsraadu, který věděl, že tomuto požadavku nemůže Nejvyšší Rada říci ne.
„Vzhledem k ohrožení maxitrajlerů Gildy bude Představenstvu předložen návrh na nulové poplatky za přesun vojenských jednotek Impéria, které by měli případně eliminovat útočníky na Sarsem.“ Řekl Gildař.
Imperátor se otočil k oknu. "Vesmírní piráti. Velké nebezpečí pro Impérium."
"Bitva u mostu Hethgir byla jednou z nejvýznamnějších bitev Služebnického džihádu. Rod Harkonnenů zradil a zvítězit měly stroje. Ale díky jinému rodu se tak nestalo. Tento rod je považován za jeden z nejčestnějších a ostatní vůči němu mají respekt. Členové tohoto rodu se nazývají Atreidové a jsou známi už ze Staré Terry."
Historie Impéria
NOČNÍ PŘÍBOJ SE rozbíjel o útes, na němž stál hrad Caladan. Na jednom z velkých balkónů stál vévoda Tarus Atreides a díval se do tmy. Jeho žena, vévodkyně Vanesa pocházející z Hagalu, spala v ložnici. Statný Tarus, který měl hnědé vlasy a zelené oči, vyšel z ložnice potichu, aby ji neprobudil. "Noční příboj. Přichází nový písek. Nepatrně se mění pobřeží. Stejně jako se teď nepatrně mění Impérium." Tarus zahlédl světla jedné z mnoha nočních hlídek. Po útoku na Thur vévoda znásobil hlídky a investoval do vylepšení obranného systému. To samé dělal po útoku na Thur skoro každý rod.
Vévoda za sebou zaslechl kroky. Otočil se a spatřil svou ženu Vanesu. Její štíhlá postava byla zahalena do bílého županu a její hnědé vlasy jí padaly k ramenům.
Přišla k vévodovi a řekla: „Už ti říkal, že by chtěl jet s tebou na to zasedání Landsraadu?“
Tarus věděl, že mluví o jejich synovi Adrianovi, který nedávno oslavil sedmnáctileté narozeniny. Přikývl a řekl: Chce se tam setkat se synem Donira Vernia, Rathonem. Vezmu ho tam. Donir určitě vezme svého syna. Rathon má podobnou povahu jako Adrian a možná prosí svého otce stejně jako Adrian mě. Oba chlapci jsou vlastně stejně staří.“
Vanesa se rozhodla změnit téma a řekla: „Rody se určitě už začaly dohadovat s řešením té věci na Thuru, že?“
Tarus ji vzal za ruku a řekl: „Všechny rody odsoudily ten zločin. dokonce i Harkonnenové. Pokud bude viník odhalen, imperátor určitě vydá rozkaz k jeho zničení.“
Vanesa se mu podívala do očí a řekla: „V tomhle světě je těžké žít.“
NA PLANETĚ IKS pod povrchem země rozmlouval ve Velkém Paláci hrabě Donir Vernius se svým synem Rathonem. Ten se chtěl se svým otcem vypravit na Kaitan. Když mu hrabě řekl, že vévoda Atreides možná vezme na Kaitan svého syna, chtěl mladý princ na zasedání Landsraadu ještě víc. Jeho otec konečně svolil a Rathon se začal připravovat na cestu.
"Lidé, kteří v minulosti ohrožovali Impérium, bojovali pro svůj ideál. Někteří chtěli svrhnout vládu jednoho rodu, jiní chtěli nezávislost své planety. Ale všechny vzpoury byly ZATÍM neúspěšné."
Archivy BG
PLANETKA MYRSA MĚLA dýchatelnou atmosféru, ale pro Impérium byla nedůležitá, neboť ležela až u jeho hranic. Ale Gilda, která čas od času létala k hraničním planetám, zde měla jakousi křižovatku, kde se potkali dva maxitrajlery, prohodili si cestující a letěli pryč. Když se tři dny po útoku na Sarsem objevili na Myrsou dva maxitrajlery, vyletělo z jednoho z nich pět neoznačených fregat a v houfu lodí přelétajících do druhého maxitrajleru se snažili pomalu oddalovat. Poté začali klesat, proletěli atmosférou Myrsy a zamířili k horám.
Když přistáli na ukryté základně, už na ně čekal dav lidí. Z prostřední fregaty vystoupil jako první Feygar, velitel základny. Hned k němu přiběhl jeho pobočník a zeptal se: „Jaký byl útok na Sarsem?“
Feygar se mu podíval do očí a vykročil po přistávací ploše směrem k obytným budovám. Pobočník ho dohnal, srovnal s ním krok a zeptal se na jinou věc: „Kolik bylo obětí, Feygare?“
Feygar se konečně zastavil, obrátil se k němu a ostře řekl: „Kolik bys odhadl? Proti našim zbraním neměli žádnou šanci.“
Pobočník se zamyslel a pak pravil: „Město Sarsem mělo přes osmdesát tisíc obyvatel. Takže ti nevinní byli…“
„Nejsou žádní nevinní,“ přerušil ho Feygar a pokračoval mírnějším tónem, „bojujeme proti Impériu, a i když je to kruté, do impéria patří i jeho civilní obyvatelé.“
„Ale Velká Konvence…“ snažil se namítnout pobočník.
Feygar se ale rychle ohradil: „Velká Konvence pro mě nic neznamená. Neznamenala pro mou rodinu nic, už když jsem se narodil.“
Potom se otočil a zamířil k budovám.
PLAMENY A KŘIK! Lidé utíkající ulicemi! Feygar se probudil z noční můry a koukal se do tmy. "Zdá se mi o tom útoku! Celou dobu jsem se díval z fregaty do ulic. Lidé křičeli a utíkali. Ale stejně neutekli plamenům a smrti. Byli tam i malé děti!"
Feygar vstal z postele a šel do pokoje svého syna. Jeho žena spala dál. Velitel základny položil svou dlaň na tvář svého pětiletého syna. Chlapec se jen trochu pohnul a spal dál. "Byli tam stejní chlapci jako on."
Lidé, kteří bojovali s Feygarem, většinou nepoznali klid a mír. Byli to vnuci lidí, kteří také většinu života bojovali. "Už dvě stě let trvá náš boj!" Před dvěma sty lety byl totiž z Impéria vyhoštěn velkorod Gharbos. Jeho členové a jim loajální vojáci se usadili na Myrse. Sice poté bojovali proti Impériu, ale nebyli nijak významní. "Až my jsme o sobě dali vědět! Taky jsme tu akci připravovali dlouho."
Feygar, potomek rodu Gharbos, si šel znovu lehnout. Než usnul, tak ještě chvíli přemýšlel. "Má planeta byla dána nějakému smírčímu soudci. Ale brzy ji dostanu zpět. Poprvé za svůj život se dostanu na domovskou planetu svého rodu. Ještě nikdy jsem ji neviděl na vlastní oči, ale otec mi zanechal staré fólisky. Ale určitě je krásnější, než na těch starých obrázcích. Ano, už brzy stanu na své planetě. Už brzy stanu na Beakkalu!"
"Každý velkorod má právo vznést požadavek na Imperátora či na Nejvyšší radu Landsraadu."
Zakládací listina Federálního svazu Landsraad
NA KAITANU BYLO poledne, když se na jeho oběžné dráze objevil maxitrajler. Z jeho útrob vylétla flotila lodí, hlavně fregat, ve kterých letěli hlavy velkorodů na předčasně svolané zasedání Landsraadu. V jedné z nich letěla i delegace Atreidů. Vévoda Tarus se díval průzorem na znaky dalších velkorodů na ostatních fregatách. ¨Situace je napjatá. Lidé očekávají od dnešního jednání výsledky. Některé velkorody chtějí k pronásledování útočníků použít nejsilnější zbraně. To by chtěli použít i atomové zbraně?"
O kus dál seděl jeho syn Adrian. Měl hnědé vlasy po otci, ale zelené oči po matce. Atreidský dědic celou cestu pročítal záznamy o velkorodech Impéria. Byl zvědavý na shromáždění v Řečnické síni. Už se sice jednoho zasedání účastnil, ale nyní měly velkorody jednat v krizové situaci.
Když pilot odeslal kódovanou zprávu ke schválení prostupu atmosférou Kaitanu, přišla další kódovaná zpráva, že bylo žádosti vyhověno. Planetární obranný systém byl pro tento cíl deaktivován. Adrian se ale ještě stačil podívat na asi čtyřicet lodí, které se vznášely na orbitě Kaitanu. Na jejich trupu spatřil Zlatého Lva. "Znak Corrinů. Sardaukarské bojové fregaty. Jsou na hlídce. I Imperátor zvýšil zabezpečení planety."
Na Kaitanu neexistovaly mraky, protože počasí bylo řízeno velkým množstvím orbitálních satelitů. Sestupovali ke kosmodromu v městě Korinth. Kolem nich proletěly čtyři jednomístné letouny. Adrian je poznal, když se za nimi díval. "Ozbrojené sardaukarské toptéry. Další demonstrace síly ze strany Imperátora." Adrian se podíval na komplex budov Landsraadu. Přímo uprostřed stála velká Řečnická síň. "Místo rozhodnutí. Je impozantní. Jak asi vypadala Řečnická síň na Saluse Secundus, než se tam stala ta jaderná havárie?"
ADRIAN ATREIDES A Rathon Vernius se poprvé setkali před vchodem do areálu, kde stály budovy Landsraadu. Adrian si nejprve všiml hraběte Vernia v šarlatové uniformě s dvěma šroubovicemi na klopě. Potom uviděl chlapce se stejným znakem na klopě svého obleku. "Je asi stejně starý jako já." Chlapec měl oválnou tvář, světlé vlasy a zelené oči. Byl asi o tři centimetry vyšší než on. Adrian od otce věděl, že hrabě Vernius je vdovec. Žena mu zemřela, když bylo Rathonovi čtrnáct let.
Adrian pozdravil hraběte Vernia a přistoupil k chlapci: „Ty jsi určitě Rathon Vernius, že?“
Chlapec se usmál a řekl: „Ano jsem to já. A ty jsi Adrian, atreidský dědic. Otec mi o tobě vyprávěl.“
Adrian a Rathon kousek odešli od atreidské a verniovské delegace.
„Co říkáš na tohle jednání?“ zeptal se Adrian verniovského prince.
Rathon se znovu usmál a řekl: „Jsi stejně zvědavý jako já. Přijel jsem také kvůli tomu, abych viděl něco jako válečnou poradu velkorodů. Chceš slyšet můj názor? Tak tedy, je nutno zakročit. Ale někteří chtějí všeobecnou mobilizaci a hledání v Impériu. Jiní se chtějí obrnit na svých planetách. Celý Landsraad je rozhádaný. Ale je nutné najít nějaký kompromis.“
Adrian se podíval na delegace dalších velkorodů, které proudily do areálu Landsraadu a řekl: „Ano, na kompromis jsem myslel i já. A zatímco se v Řečnické síni budou velkorody dohadovat, můžou Vesmírní piráti zaútočit jinde.“
„Právě proto musí velkorody dostat rozum a něco udělat. Ani já, ani ty ale nejsme zástupci našich rodů, abychom jim něco navrhli. To mohou udělat jen naši otcové,“ řekl Rathon.
Adrian se zamyslel a pak pravil: „Rathone, všiml sis jak se mění Impérium? Představenstvo Gildy uvolnilo poplatky za přesun vojenských sil proti pirátům. Velkorody posilují své armády. Jsem tu hodinu a už jsem viděl asi dvě stě sardaukarů. Jako by pirátům šlo o to vyvolat chaos a zmatek.“
Ozval se signál o blízkém začátku jednání. Oba chlapci došli společně ke svým delegacím a ty se poté obě vydaly k Řečnické síni. Rathon dohnal Adriana a řekl mu: „Impérium se opravdu změnilo a nikdo si již nemůže být jist svou bezpečností.
ŘEČNICKÁ SÍŇ JIŽ byla téměř plná, když k ní dorazily delegace Atreidů a Verniů. Atreidská skupina se usadila ve své hnědé lóži u jedné z velkých stěn a Verniové zaujali pozice ve vlastní lóži vedle Atreidů. Do síně ale přicházeli další delegace a Tarus se na ně zvědavě díval. "Hagal, Terranos, Ekaz, Harkonnenové a mnoho dalších. Nejsou to žádní vyslanci, ale jen šlechtici. Všichni vědí. o co v téhle schůzi jde."
Ozvaly se fanfáry a do síně vstoupil imperátor Fondil Corrino II. On a několik jeho vojáků zamířilo k největší lóži v síni. Každý věděl, že Imperátor bude mít první slovo. Všichni šlechtici již byli na svých místech. Byl ohlášen začátek schůze.
Poté povstal imperátor a došel k řečnickému pultu uprostřed Síně. Rozhlédl se po všech lóžích a řekl: „Dnes k vám mluvím nejen jako Imperátor, ale i jako strážce klidu jeho obyvatel. Všichni znáte fakta. Zpráva o zničení Sarsemu se k vám dostala díky kurýrům Gildy. Věděl jsem, že v takto krizové situaci bych neměl rozhodovat bez souhlasu velkorodů. Proto jste byli svoláni. Nyní bych rád vyslechl návrhy, pokud nějaké máte.“
V síni bylo ticho a nikdo nepromluvil. Až po chvíli se ozval jediný hlas, který patřil vikomtu Moritani: „Jaká obranná opatření jste učinil zde na Kaitanu, Vaše Výsosti?“
Imperátor rychle odpověděl: „Kaitan má velmi hustou síť planetárního obranného systému. Nad planetou je čtyřicet hlídkových fregat. Na samotné planetě je umístěna posádka deseti legií sardaukarů a včera jsem povolal dalších šest brigád.“
Imperátor se znovu rozhlédl po síni a doufal že se ozvou některé návrhy. Konečně se ze své lóže zvedl arcivévoda Aleran Terranos. Když došel k pultu, začal mluvit: „Mým návrhem je vojenská akce všech velkorodů, která by systematicky prohledala celé Impérium.“
Poté arcivévoda pomalým krokem odešel do své lóže a očekával odpověď. Tu mu ale zdělil sám Imperátor: „Akce, kterou navrhuje rod Terranos vzbudila v Landsraadu rozpaky. Už před tímto zasedáním jsem o tomto návrhu slyšel a vím, že někteří z vás návrh podporujete. Ale já a jistě i mnoho dalších, nesouhlasím. Toto řešení by bylo nejen zdlouhavé, ale také něvíme, jak kdo bude ochoten nasadit své jednotky. Nyní potřebujeme čas, ale ten není.“
Po imperátorově řeči se ze své lóže zvedl vévoda Tarus Atreides a došel k řečnickému pultíku. Poté řekl: „Řešení, které vám chci nyní navrhnout není jen z mé hlavy, ale vymysleli jsme ho spolu s Donirem Verniem. Ale nyní k samotnému návrhu. Vycházejme z fakt, která jsou nám známa. Vesmírní piráti útočili na planetu Thur, jejíž obranný systém byl velmi zastaralý s omezeným dosahem. Nepochybně měli svůj cíl dobře vytipovaný, neboť útočili pouze pěti fregatami. Pokud se nám podaří ochránit podobné planety jako Thur, pak bychom mohli trochu času získat. Řekněme, že některý velkorod přesune tajně část svých jednotek na ohrožené planety, samozřejmě s nulovými poplatky Gildě. Piráti by se o přesunu nesměli nic dozvědět. Nejvyšší soud Landsraadu a Imperátor by zatím bděli nad planetou velkorodu, který se dobrovolně nabídl k této akci. Jednalo by se o tyto tři planety: Tusir, Basat a Beakkal. Na ostatních obyvatelných světech jsou budovány obranné systémy, ale na těchto třech je vybudovat nelze, kvůli nevhodným přírodním podmínkám. Jednotky velkorodů by ale mohli v případě útoku pomoci a možná Vesmírné piráty i zničit. Věřím, že pirátů je málo a byli by lehce přemoženi.“
Když vévoda domluvil, ozvalo se z lóže rodu Ekaz: „A k čemu prospěje obrana tří planet?“
Tarus odpověděl: „Získáme čas potřebný k dohodnutí jiné, lepší akce. Nemůžete tento návrh brát jako konečné řešení. Nyní tedy žádám Landsraad, aby hlasoval o tomto návrhu.“
Poté se vévoda Atreides vydal zpět ke své lóži.
PŘED ŘEČNICKOU SÍNÍ stál hrabě Vernius a vévoda Atreides. Landsraad před chvíli vyjádřil velkou podporu atreidskému a verniovskému návrhu. Padišáh Imperátor přislíbil, že vyšle na Tusir čtyři legie sardaukarů. Obranu Basatu přislíbily rody Hagal a Ekaz. Společně vyšlou na planetu devadesát tisíc vojáků.
„Takže na nás zbyl Beakkal,“ řekl hrabě Vernius.
Tarus a Donir byli oba pevně rozhodnuti ke společnému přesunu svých vojáků na planetu. Vévoda Atreides se podíval na svého syna, který se bavil se synem hraběte Vernia a poté se zeptal: „Já navrhuji sto tisíc vojáků, sto fregat a pět set toptér. Co ty na to?
„S tím souhlasím,“ odpověděl hrabě.
Tarus se stále díval na svého syna a přemýšlel nad tím, co slyšel z jejich rozhovoru před schůzí Landsraadu. "Oba dokáží prokouknout složitou politiku Impéria. Ale dokáží se ubránit děsivé byrokracii Landsraadu? Budou z nich jednou dobří vládci?"
"Snad lidé nikdy nezapomenou na vojáky, kteří se obětovali na Beakkalu pro bezpečí civilních obyvatel Impéria."
Padišáh Imperátor Fondil Corrino II.
DEN PO ZASEDÁNÍ Landsraadu se delegace Atreidů vrátila na Caladan a vévoda rozhodl udělat přehlídku vojáků. Po přehlídce k nim promluvil. Na velkém pódiu před hradem Caladan stál vévoda Atreides, jeho syn a vévodův nejlepší poradce, bojovník Hyar Gomar. Všichni vojáci uznávali Hyarovo velení a sám vévoda mu svěřoval velení armády při výjimečných situacích, k nimž patřila například předčasně svolaná schůze Landsraadu. Vévoda Tarus Atreides mluvil zřetelně a každý voják ho pozorně poslouchal: „Na obranu Caladanu zůstane většina vojáků. S hrabětem Donirem Verniem jsme se dohodli na tom, že každý vyšle padesát tisíc vojáků, dvě stě padesát toptér a padesát fregat. Nebudete pod velením beakkalského smírčího soudce, ale vyšlu s vámi velitele Hyara Gomara. Na Beakkalu byste měli zůstat asi měsíc. Snad se během této doby ostatní velkorody v Landsraadu domluví na dalším postupu vůči pirátům.“
KDYŽ HRABĚ DONIR Vernius vysvětlil svým vojákům vzniklou situaci, šel za Rathonem do jeho pokoje.
„Pojedu s vojáky na Beakkal, ty zůstaneš tady ve Velkém Paláci,“ řekl vévoda tiše.
„A necháš tu svůj prsten?“ zeptal se Rathon
„Ano, nechám ho tady. Měsíc bude ležet na mém stole v pracovně a pak se vrátím,“ odpověděl vévoda a pak se otočil k odchodu.
„Otče,“ řekl Rathon a poté, co se hrabě otočil, pokračoval, „dávej na sebe na Beakkalu pozor.
O DVA TÝDNY POZDĚJI se padesát tisíc vojáku loučilo na kosmodromu ve městě Cala se svými rodinami. Jejich dočasný velitel Hyar Gomar stál v odletové hale oblečený ve slavností uniformě a hovořil s vévodou Atreidem, jeho synem Adrianem a se stejně starým mentatem Sagorem.
„I když máš za sebou mnoho vojenských akcí, tohle je úkol, který jsi ještě nikdy neměl. Buď ostražitý a přepraven na vše,“ řekl vévoda.
„Ano můj pane,“ odpověděl Hyar a pokračoval, „a vy, princi, nezapomeňte pravidelně cvičit ty výpady, které jsem vám ukazoval. Až se vrátím, tak na vás budu mnohem tvrdší.“
Adrian se usmál a odpověděl mu: „Až se vrátíš, tak ty výpady budu umět lépe než ty.“
Konečně promluvil i mentat: „Hyare, musíš být na Beakkalu opatrný. Nevíme, co se může stát a já nechci ztratit přítele.“
„Neboj se, Sagore. Prosím tě, zatímco budu na té planetě plné džunglí, dohlédni na prince a na jeho nácvik boje.“
Sagor přikývl a ve stejný okamžik se ozval signál k brzkému odletu. Hyar s ostatními vojáky nastoupil do jedné z padesáti fregat, stojících na kosmodromu. Poté se lodě zvedly a zamířily na oběžnou dráhu Caladanu. Tam už čekal obří maxitrajler Gildy, který už měl na palubě vojáky Verniů, Corrinů, Ekazů a Hagalů. Byl to speciální maxitrajler vypravený pouze na tento přesun vojsk. Landsraad po celém Impériu rozhlásil, že se na ničem nedohodl. O akci směli vědět pouze hlavy velkorodů a vojáci, kteří se účastnili akce.
Když atreidské lodě přistály bezpečně v nákladovém prostoru maxitrajleru, rozblikalo se světlo oznamující zakřivování prostoru. Maxitrajler se zachvěl a poté zmizel z oběžné dráhy Caladanu. Letěl zakřiveným prostorem k planetám Tusir, Basat a Beakkal.
"O vévodovi Tarusovi Atreidovi a hraběti Doniru Verniovi se tvrdí, že podcenili nebezpečí vesmírných pirátů. I když mají historici zčásti pravdu, nelze tím nijak zmenšovat hrdinství jich samotných a tisíců jejich vojáků."
Padišáh Imperátor Fondill Corrino II.
NA PLANETĚ MYRSA se Feygar díval na východ slunce na hlavní základně Vesmírných pirátů. Na Myrse bylo několik takových základen, soustředěných v blízkosti té hlavní, a všechny podléhaly Feygarovi. "Už za dva týdny budu na Beakkalu!" Feygar Gharbos znal velikost a sílu Beakkalské armády. "Jsou příliš slabí. A ani obranný planetární systém není příliš účinný, protože je jen u několika větších měst. Převzetí moci bude snadné. Ale jak potom ubráním Beakkal proti sardaukarům? Mohu se dovolávat svého rodového práva. A pokuď to nezabere, tak mohu prohlásit obyvatele Beakkalu za své rukojmí. Ale snad k tomu nedojde. Můj rod měl před svým vyhnáním z Impéria spojence. Snad na rod Gharbos nezapomněli."
Feygar věděl, proč byl jeho rod vyhnán z říše. Jeho otec mu to řekl, když umíral. Z rozkazu tehdejších vládců Beakkalu provedlo několik neoznačených lodí útoky na některé maxitrajlery Gildy. Útočníci byli vysledováni na Beakkal a tehdejší vládce z Feygarova rodu byl obviněn z útoku na Vesmírnou Gildu. Tehdejší vládce Gharbos nic nezapíral. "Byl příliš hrdý, než aby lhal. A kam nás jeho hrdost dostala?" Poté rod Gharbos navrhl hlasování o zrušení alespoň části monopolu Gildy na meziplanetární dopravu. "Ale velkorody hlasovaly proti. Ale pro návrh Představenstva Gildy o našem vyhnání hlasoval skoro každý velkorod! Chtěli se zavděčit tomu, kdo držel otěže. Gildě. Ta drží otěže od doby, kdy získala ten zatracený monopol! Nyní ale přichází má šance."
Feygar se podíval na dlouhou řadu fregat, do kterých lidé nosili jídlo a munici. K Feygarově skupině se přidávaly další veliké skupiny pašeráků, kteří měli vyšší ambice, nežli jen skrytě převážet některé zboží. "Nikdo by tady na Myrse nečekal tři sta padesát tisíc vojáků! Padesát tisíc tu musí ale zůstat na obranu základen. Ale stejně se mnou na Beakkal poletí tři sta tisíc vojáků! Bude to snadné."
PĚT DNÍ PO odletu části atreidské armády přišla z Beakkalu zpráva od Hyara Gomara. Vévoda Tarus Atreides si ji četl v pracovně a potom si zavolal svého syna Adriana a řekl mu: „Hyar píše, že zřídili hlavní základnu na nějaké planině Senasar. Ostatní základny byly zřízeny na různých místech po celé planetě. Obyvatelé je přijali vlídně a naši vojáci s nimi nemají žádné problémy. Ale píše také o mírném snížení morálky našich vojáků. A já vím, co by jejich motivaci zvýšilo.“
„Chceš jet na Beakkal, že?“ zeptal se Adrian.
„Ano,“ řekl potichu vévoda.
„A je to opravdu nutné? Copak ti matka neříkala, jak jí vždy v takovýchto situacích chybíš?“ zeptal se znovu Adrian.
Tarus si zamnul prst s pečetním prstenem Atreidů. "Vanesa. Ano já vím, že jí chybím, Adriane, ale rod je důležitější než má láska k ní. Kéž bys to pochopil."
„Vojákům zvedne morálku, když ví, že jejich velitel se vystavuje stejnému nebezpečí a nesedí v obrovské pevnosti. Zvedne jim morálku, když si uvědomí, že veliteli na nich záleží. I proto nás naši vojáci tolik uznávají. Musím za nimi, Adriane. I Iksané tam mají svého hraběte,“ řekl Tarus
„Takže tě nepřesvědčím, abys tam nejezdil?“ zeptal se naposled Adrian.
"Je to mé konečné rozhodnutí, Adriane. A teď běž za Sagorem. Prý má pro tebe nějakou speciální lekci,“ řekl vévoda.
Když Adrian odešel, vévoda se podíval na mapu Caladanu. "Jednou v téhle pracovně bude sedět Adrian s pečetním prstenem na prstě. Ale nyní je ještě chlapec a rozhoduji já."
VE VELKÉ SÍNI mluvil vévoda Tarus Atreides se svou ženou Vanesou. Byli v síni sami dva. Vévoda své ženě vysvětloval, proč se rozhodl letět na Beakkal. Když domluvil, tak mu Vanesa potichu řekla: „Nebudu ti v tom bránit.
„Slibuji ti, že až se vrátím, tak budeme stejní jako před touto krizí.“ řekl jí vévoda.
Vanesa mu položila ruku na tvář a pravila: „Už nikdy to nebude stejné. Sám to víš. Působí na nás síly, které pozměňují naši duši. Ne, už nikdy nebude Impérium, ani naše životy, stejné."
"Dodnes se neví, proč takzvaní Vesmírní piráti udeřili právě na Beakkal. Většina planety je pokryta hustou džunglí a sama planeta není soběstačná. Při síle svého útoku mohli ohrozit výhodnější planety, ale oni se rozhodli právě pro Beakkal."
Historie Impéria
"PŘED ČTYŘMI DNY jsem opustil Caladan." Vévoda Tarus otevřel oči a podíval se na povrch Beakkalu, nad nímž letěla jeho fregata směrem k planině Sarsem. Vévodova osobní stráž hlídala na svých místech a čekala na případné rozkazy. Fregata stále vysílala identifikační kódy pro atreidské a verniovské vojáky.
O deset minut později přistála vévodova fregata na planině Senasar. Když Tarus Atreides vystoupil, zasalutovali mu seřazení vojáci na planině. Přivítal ho i Donir Vernius a Hyar Gomar, kteří byli na planetě už od začátku vojenské ochranné operace. Poté se vydali do hlavního stanu. Vévoda se cestou rozhlížel po terénu.
Planina Senasar byla velmi rozlehlá, relativně volná travnatá plocha. "Dostatečně velká pro tisíce vojáků. Musela vzniknout nějakým požárem a pak byla udržována aby nezarostla. Ale proč ji udržovali?" Vévoda Atreides spatřil odpověď na svou otázku, když se otočil. Na okraji planiny stálo asi padesát velkých zikkuratů, které vybudovali lidé těsně po kolonizaci Beakkalu.
Na Senasaru také bylo mnoho fregat, toptér a vojenských stanů. "Kolik vojáků je tady na Senasaru?"
Ale to už vévoda a jeho společníci došli do velké, narychlo zbudované přízemní budovy, která sloužila jako hlavní velení operace. Vstoupili do budovy a vévodu ihned zaujal hologram otáčející se planety Beakkal. Na jeho povrchu bylo osm červených bodů.
K hologramu se postavil Hyar a řekl: „Pane, naše společné vojsko je rozděleno do devíti základen. Zde, v hlavní základně na Senasaru je přítomno čtyřicet tisíc vojáků, sto čtyřicet toptér a šedesát fregat. Na každé z osmi vedlejších základen, které jsou umístěny na různých místech na Beakkalu, je sedm a půl tisíce vojáků, čtyřicet pět toptér a pět fregat. Dosud nebyly hlášeny žádné problémy mezi našimi vojáky a místním obyvatelstvem.“
„Děkuji ti, Hyare, ale nyní bych si rád promluvil o samotě s hrabětem Verniem.“ řekl vévoda.
„Ovšem pane“ potvrdil Hyar a spolu s ostatními odešel z budovy. Kolem ní ale rozestavil hlídky. Když odcházel, tak ho vévoda pozoroval. "Je nervózní. Myslel si, že zůstanu na Caladanu a je překvapený z mého příletu. Asi ho budu muset poslat na Caladan."
„Mám pro tebe zprávy o tajných jednáních Nejvyšší Rady Landsraadu o oficiálním postupu proti Vesmírným pirátům, které se odehrály po odletu na Beakkal. Možná tahle operace bude trvat déle. Rada a Imperátor se dohadují o důsledcích různých navrhovaných akcí. Největší tlak je na Gildu, která oznámila, že do dvanácti dnů zkontroluje všechny své záznamy a najde domovskou planetu pirátů. Zatím zjistili, že použili asi sedm maxitrajlerů, ale to není ani polovina jejich cesty. Podle mě je stopa dovede k hranicím, možná až za hranice Impéria. A až je najdou, tak je úplně zničí.“
Hrabě Donir Vernius chvíli přemýšlel a poté řekl: „Uvidíme, jak vše dopadne. Ale teď k programu. Za pět minut začíná schůze důstojníků a mi bychom se na ni měli připravit.“
„Dobrá“, řekl Tarus a odešel do své montované budovy.
Z PLANETY MYRSA vzlétlo tři sta fregat na oběžnou dráhu, kde se schovali do velkého počtu lodí přelétajících z jednoho maxitrajlerů na druhý. Feygar se díval na planetu, která jeho rodu Gharbos dlouho poskytovala útočiště. "Nikdo by nečekal, že na Beakkal zaútočí tři sta tisíc mužů! Sice bude trvat týden, než se po všech těch maxitrajlerech dostaneme k planetě, ale potom to bude lehké. Máme štěstí, že Beakkal má slabou armádu. A teď, když se Imperátor, Landsraad a Vesmírná Gilda dohadují na postupu proti nám, není lepší příležitost na útok. Než stačí zareagovat, budeme mít planetu pod kontrolou."
Feygar se otočil k druhému oknu a uviděl obrovský maxitrajler Vesmírné Gildy, který se vznášel ve vesmírném vzduchoprázdnu. Vyhovovalo mu, že Gilda nekontroluje úmysly svých pasažérů. "To se jí také na Thuru vymstilo. A jednou to dojde tak daleko, že její monopol na meziplanetární dopravu padne. Tak už to říkával můj otec." Feygarův otec se stejně jako on narodil až ve vyhnanství na Myrse. Za svého života se nesnažil vrátit rodu Gharbos jeho moc, ale rád podnikal loupežné výpravy na menší obchodní lodě a pašoval vše, co mělo nějakou hodnotu. Melanž, zbraně, drahokamy, kiranská brandy a další. Díky tomu získali pašeráci mnoho bohatství, které všechno putovalo do velké pokladnice na Myrsu. A z těch jsou financovány tyto výboje. I když Vesmírná Gilda nasadila obrovské ceny za přepravu vojáků a vojenského materiálu, přece jen nás to nemůže vyčerpat. Vždyť stále se občas ztratí část nákladu melanže z některé lodě a tu potom prodáme na černém trhu. A její cena stále stoupá.
Ale nyní měl Fyegar obavu, zda nalodění na maxitrajler proběhne dle plánu. "Nemohli nás najít? Zahladili jsme dobře stopy? Nejsou v maxitrajleru velké flotily bojových fregat?"
Když se ale otevřely vrata maxitrajleru, zahlédl Feygar v matně osvětleném nákladovém prostoru jen mnoho obchodních, neozbrojených lodí.
Když se o deset minut později vrata zavřela a všechny pirátské lodě byly pevně ukotveny, sedl si Feygar do svého pohodlného křesla. "Budu mít tento pocit při každém přestupu na jiný maxitrajler, než doletíme k Beakkalu?"
